Father´s Day Weekend

NEDĚLE aneb Father´s Day Fly-in

V neděli byl den otců a tradicí je návštěva letecké show na nedalekém letišti Columbia. Letos se show nesla ve znamení druhé světové války. Hah, což mi připomnělo příběh z Aljašky, který prostě musím napsat.

Na Aljašku, do městečka Sitka, jsme jezdili chytat ryby. Spali jsme v hotelu v přístavu, vstávali ve 4ráno, byli celý den na lodi, přišli v šest, navečeřeli se a stále houpajíce se šli spát. V hotelu bydleli samí rybáři. Jednou na snídani, která byla od 3 do 6 ráno:D, Piši potkala jednoho dědouška. Hodně starého pána, který chtěl nějakou marmeládu či co, to už nevim. Každopádně se mě zeptal odkud jsem. I já odvětím z České republiky, a páč je mi jasné, že dědoušek zná spíš Československo, tak hned dodávám náš starý název. Dědoušek se usměje, trochu jakoby se zasní a povídá: „ jojo, to znám. tam jsem byl. ... jsem na vás za války shodil několik bomb“ .... to jsem opravdu nečekala. :D :D Pak teda dodal, že to nebylo úplně úmyslně, že v bojoval proti Němcům, měli letět nad Německo, ale nějak jim nevycházel benzin či co, tak to shodili na Čechy... stejně to okupovali Němci :D :D

Na letiště jsme dorazili okolo půl desáté. To nebylo v plánu, měli jsme tam být již ráno, ale Piši vstala trochu později. Ona teda vstala brzy, ale válela se v posteli a čekala až se Jon vysprchuje. Teprve po hodině jí došlo, že asi odešel z koupelny jinými dveřmi.

Všude americké vlajky, letadla, hrdost a vlastenectví. Snídani jsme dostali od skautů – pancakes, vajíčka a opečenou šunku, pomerančový juice a káva. Pod vlajkovým stožárem a při řeči o letadlech a jejich výkonech jsem zblajzla jídlo jakoby nic. A šlo se na letadla. Kupodivu to nebyla až taková hrůza ... Piši si tam našla sem tam zábavu. Nejprve to bylo hasičské letadlo, to jak nabírá vodu z jezera i s potápěčem a pak to hází na les :D Piši a mnoho dětí do něj lezly a mačkaly knoflíky, hejbaly páčkami a Piši pořád zkoušela střílet... divný, že hasičské letadlo nemá samopal :D No a pak to byla émerická limonáda, kterou chodili s jonem pořád dočepovávat. Mmmm to bylo cukru :D No a při tom jsme koukali na letadla jak dělaj různý triky, hážou pytle s moukou na terč, přistávají na terč atd atd... Během asi 4 hodin co jsme tam byli byla Česká republika zmíněna dvakrát a to mi udělalo radost. Prvně tam bylo jedno lehké letadlo vyrobené v Čechách na prodej, podruhé ukazovali model letadla na ovládání, které bylo také z Čech. Tak když byl všude kolem ten americký nacionalismus, tak jsem přidala trochu českého. Pak to ale přišlo... a už to tu bylo zase... americká hymna. Ach jo. Že všichni ztichnou chápu, že všichni povstanou také chápu, že se všichni otočí směrem ke zpěvákovi také chápu, i to že sundají čepice chápu... všemu rozumím.... ale skutečně se všichni musíme držet za srdce??? Resp. mít ruku na srdci? Piši se za srdce držela, ale protože si ho chtěla vyrvat ven a zemřít. No málem zemřela smíchem. Nevim, prostě je to vtipné a je to vtipné o to víc, že bojujeme s Jonem o různé ústupky – Jon chce abych stála vzpřímeně, ruku na srdce a slzy v očích. Já chci zmizet pod zem. I bojujeme takovou malou válku o každý centimetr blíže-dále k srdci, o více-méně slz v očích, a o každý sval v mém těle který má – nemá být v pozoru. Koutky mi cukaly až příliš... nešlo se nesmát. Ještě že na Den nezávislosti budeme v horách, tam snad žádnou hymnu hrát nebudou :D :D

Fotky

Tak si hezky zazpívejme... Čechy krásné, Čechy mééééé :D :D :D

Vaše Piši