Rajčátka volají o pomoc

Koupila jsem si rajčátka. Prostě jsme šli nakoupit a prodávali tam stromečky rajčátek a já byla nadšená. Babička má zahrádku a pěstuje tam kdo ví co. A pěstovala vždy i rajčátka a byla skvělá. A já chci taky pěstovat rajčátka a mít je sladká a červená kdykoli chci. Domácí jsou domácí ať se pěstují kdekoli. Ale za A) žiji v bytě a v city a žádnou zahrádkou nemáme B) bych se stejně asi o zahrádku nedokázala postarat. Tyhle rajčátka byla ale v květináči a budou se skvěle hodit na balkón.

Na balkón nám ovšem už nesvítí sluníčko (protože je skoro zima) a tak jsem si udělala zahrádku na střeše. Sice je tam zákaz vstupu, ale zas aspoň mi je nikdo neokouká.

Chodila jsem je poctivě zalévat každý den, fotila je a radovala se jak krásně se červenají. Přišla první bohatá sklizeň - dvě jablíčka. Poté druhá sklizeň ještě víc rajských. Mmmm jak krásně chutnala, mnohem lépe než ty kupovaná.

Než jsme stihla udělat třetí sklizeň a fotky přišly deště. Tady moc často neprší, ale když začne tak několik dnů nepřestane. A tohle byl přesně ten případ. Pršelo už čtvrtý den a my odjeli na týden do Severní Karolíny. Občas jsem na rajčátka myslela, ale asi jim to nepomohlo.

Po návratu byla rajčátka svalená na zemi, celá suchá (i přes ty dlouhé deště) a už ani nedýchala. Ještě rychle z posledních sil keřík vytvořil maličký malinkatý kvítek, to aby upozornil, že ještě pořád žije a je třeba s ním něco udělat. Ale má smůlu, je v mých rukou a já svou láskou všechny rostlinky většinou zabiji :D

Na rajče dodávám fotodokumentaci zivota mojich rajčátek :D. Obávám se, že už je to konec.

Tak ať se aspoň vám vše krásně zelená, červená a růžovatí.

Vaše Piši

PS: zamkli dveře na střechu, tak tohle je konec ....